Jak můžeme připravit prostředí tak, aby podporovalo přirozený vývoj dítěte

"V prostředí, kde se (děti) nemohou spontánně projevit, zůstavají jejich potřeby skryty."

Jak vyplývá z úvodního citátu (Maria Montessori, Objevování dítěte), pokud chceme dítěti umožnit, aby se přirozeně vyvíjelo a následovalo tak vlastní potřeby, je zcela žádoucí, aby se tomu přizpůsobilo prostředí ve kterém žije (domov) nebo dlouhodobě a pravidelně pobývá (školní zařízení) - tedy zajistit mu PŘIPRAVENÉ PROSTŘEDÍ.

Při zařizování takového připraveného prostředí máme vždy na zřeteli konkrétní dítě nebo skupinu dětí, která bude daný prostor využívat.

Hlavními aspekty jsou - lidské tendence, fáze vývoje, senzitivní období, věk, fyzické, psychické a duševní možnosti, individualita dítěte, speciální potřeby, zájmy ...

Jako dvě hlavní oblasti jak takové přátelské a podpůrné prostředí realizovat je ODSTRANIT PŘEKÁŽKY a VYTVOŘIT PODNĚTY.

ODSTRANĚNÍ PŘEKÁŽEK

V této oblasti se jedná především o odstranění fyzických překážek, které by bránily dítěti ve volném pohybu (ovšem v rámci bezpečnosti) a sebeobsluze, která podporuje nezávislost, sebevědomí a sebedůvěru dítěte.

Přizpůsobit můžeme velikost a hmotnost nábytku, tak aby s ním dítě mohlo samostatně manipulovat (např. židle, stolky) a bylo mu přístupné i s obsahem (např. nízké skříňky, otevřené police). Sociální zařízení řídící se velikostí dětské postavy, věšáky na ručníky, bundy atd. v poměrné výšce dítěte, pokud chceme umožnit aby si bylo dítě schopné otevřít určité dveře, tak můžeme umístit kliku níž, vypínače osvětlení ...

Všechny výše uvedené příklady týkají se fyzické velikosti a zdatnosti dítěte. Jejich bezpečné ovládání, však dává dítěti psychickou podporu v jeho vlastní schopnosti a seberealizaci.

VYTVOŘENÍ PODNĚTŮ

Při vytváření a dodávání podnětů, přihlížíme zejména k vývojové fázi dítěte a k jeho senzitivním obdobím. Od toho se odvíjí jaké podněty, pomůcky, pracovní materiál dítěti / dětem nabídneme, aby splňoval konkrétní a časově přítomné potřeby vývoje.

Podněty k práci patřící do praktického života např. umývání stolu - předpokladem ke správnému vykonání práce, je dobře a promyšleně připravená aktivita, kde jsou na jednom tácu nachystány přehledně a uceleně všechny potřebné jednotliviny (kartáček, zástěrka ...), které jsou potřeba k práci. Také s tím úzce souvisí, že připravené prostředí umožňuje dětem, aby v případě potřeby, kdy chybí např. žíňka, věděly a měly přehled kde najít náhradní, kde je zásoba náhradních utěrek, kapesníčků atd. dítě si tedy v různých situacích dokáže pomoci samo bez asistence dospělého.

Podněty k práci patřící k oblastem smyslového rozvoje, jazyka, matematiky ...

Stejně jako v praktickém životě i zde je dodržován řád v umístění jednotlivých oblastí a aktivit v nich obsažených, přehlednost, smysluplnost, navazování jedné pomůcky na druhou (pokud je nutné), jednoduchost, krása, dobrá udržovatelnost, funkčnost.

"...pro výuku dětí je právě prostředí tou nejdůležitější a nejnaléhavější podmínkou, protože se přímo týká zásadních, životně důležitých činností dítěte"

Maria Montessori, Objevování dítěte

Připravené prostředí vytváří připravený dospělý - učitel, rodiče. Dospělý, který dává dítěti důvěru, podporu a nabízí se jako bezpečný a spolehlivý průvodce světem...v náhledech ukazuje dítěti fragmenty světa, na dítěti samotném však nechá, aby si z těchto fragmentů vytvořilo obraz vlastní.

Pokud dítěti přizpůsobíme prostředí jako bychom mu říkali - "jsme rádi, že jsi tady s námi, vážíme si toho...a tak využijeme své znalosti a možnosti, aby ses tady cítil dobře a mohl se plně a přirozeně vyvíjet, naplňovat svůj potenciál."

Připravené prostředí je v prostoru realizovaná úcta k dítěti, k životu.