"TO JE MOJE..." aneb jak podpořit děti k půjčování nebo dělení se o hračky

DOTAZ Z FaceBooku (přibližné znění) : Dvouletá dcera má problém s půjčováním hraček, s dělením se...hned křičí, nepomáhá domlouvání atd., vím, že je ještě malá, ale jak ji podpořit aby byla k ostatním vstřícnější?

ODPOVĚĎ : hezký den...neznáme charakter Vaší holčičky a i každá konkrétní situace může být trochu jiná (jestli se Vám bude chtít, zkuste napsat nějaký příklad a kdy se toto chování projevuje - v jakém prostředí, v jakém rozpoložení, náladě dítěte atd. - zkuste vypozorovat...roli může hrát únava, příliš mnoho lidí/věcí atd.)...tedy napíšu obecně, třeba v tom něco najdete pro vás - ano, také je pravda, že tohle období je téměř nevyhnutelné a ve větší nebo menší míře si tím prochází každé dítě - dvouleté dítě už je v určitém smyslu vědomá bytost - umí ovládat své tělo a stále se v tom zdokonaluje, do jisté míry umí ovládat svět kolem sebe (umí si nalít vodu, přenést skleničku, napít se...to všechno SAMO), dvouleté dítě už je velmi zdatné a vědomé si sebe samo a svého vlivu na okolí a tím se dostáváme "k věci" 　 tohle souvisí s obdobím "TO JE MOJE" (hodně tohle období ovlivňuje a předurčuje to jakým způsobem jsme s dítětem jednali doposud, takže zkusme trochu zapátrat v minulosti)....budování důvěry k světu, k tomu že je tady bezpečné místo k žití probíhá hlavně skrze vztahy, dále skrze jistotu místa, času...nějak nastaveného řádu, tady mohou patřit i určité oblíbené věci, hračky...balancujeme na hraně a každá situace je trochu jiná a vyžaduje jiná řešení - (ve velké zkratce) tou hranou mám na mysli, že nechceme z dítěte vychovat ustrašeného člověka, který nezná vlastní hodnotu, vyhoví i v situacích kdy mu to není vhod atd. na druhou stranu sobec, který ovládá a tyranizuje své okolí také není právě ideálem lidství :)...

Vím, možná se zdá přehnané o tom přemýšlet teď u dvouletého dítěte, ale právě nyní se budují základy tohoto charakteru (znovu píšu, každý je jiný, máme jinou genetickou výbavu, takže tohle také hraje důležitou roli)...obecná rada tedy (vynechám to období předtím a jaké jednání volit, aby dítě etapu "to je moje" zvládalo jak nejlíp může....), teď to vztáhnu na místo kde se situace odehrává - příklady : 1. dítě je doma, ve vlastním prostředí a přijde na návštěvu kamarád (nejtěžší zkouška :) ) PŘEDEM se s dítětem domluvit, popsat situaci, co se bude dít atd. a případně oblíbené věci, hračky schovat aby nevznikaly konflikty, nachystat tedy pár věcí se kterými je dítě v "neutrálním" vztahu, ...návštěva tedy přijde a domácí dítě zareaguje že nechce nepůjčí, je to moje atd. - dobrá "vyber tedy prosím něco z těchto nachystaných věcí, co půjčíme" ...nabízí se další a další varianty, není v mých silách nyní vypsat...příklad 2 : s dítětem jdeme na návštěvu k někomu my, zase popíšeme předem co se bude dít.. po cestě na návštěvu spolu můžeme nakoupit ovoce, mluvit o tom že se společně pak rozdělíme...nechat potom děti aby spolu připravily svačinku, koupené ovoce nakrájely, spolu snědly...( na tomto se budují základy spolupráce a důvěry a čím si je dítě jistější tím méně potíží mu potom dělá půjčovat a děli se o věci s okolím)... příklad 3 : neutrální půda, nejlépe příroda - ideální místo v tomto období "moje" , s přírodou je spjatý každý z nás a zároveň "patří" všem, takže výborná výchozí pozice 　 ano i tady může nastat konflikt...ale zkusme dětem v jakékoliv situaci (kdy řeším "mojství") a na jakémkoliv místě připomínat - pohladíme po tváří a s láskou říkáme "hladím tě po tváři, tohle JE TVOJE tvář", vzít jemně za ručičku se slovy "tohle je TVOJE ruka"...pokračujte dál ..."tohle jsou TVOJE nohy a umí rychle běhat" atd. atd. "tohle celé je TVOJE tělíčko" ...naučme děti hledat a nacházet jistoty v nich samých, ne ve věcech ♥